H I. PERFEKTIVNÍ A IMPERFEKTIVNÍ VID SLOVESA TO HAVE. Studie o slovesném vidu v germánských jazycích vznikaly vlivem studia slovanské mluvnice. Již sám Jakub Grimm v předmluvě k svému překladu Vukovy srbské mluvnice (Wuk's Stephanowitsch kleine serbische Grammatik, nákl. G. Reimera } v Lipsku a Berlíně r. 1824) a ve své Deutsche Grammatik (II., str. 868) srovnával po stránce vidové slovesa germánská se srbskými. Mnohem dále pokročil W. Streitberg, který ve své habilitační práci Perfective und imperfective Actionsart im Germanischen (P. B. B. 15, 70 n.), vzniklé na popud Leskienův, snažil se dokázat, že gotština zná rozdíly mezi slovesy perfektivními a imperfektivními jako slovanština, avšak svého tvrzení nedokázal. Výklady jeho, třebas svého času v Německu obecně uznávané, byly odmítnuty Dellbrückem (Vergleichende Syntax der indogermanischen Sprachen II. str. 152 n.) a zevrubně vyvráceny A. Beerem (Tři studie o videch slovesného děje v gotštině. Praha 1915), který ukazuje na četné neshody a násilnosti, jichž se Streitberg, srovnávaje Wulfilův překlad Nového zákona s řeckým originálem, dopouští ze snahy, aby dokázal svou teorii. Při řešení tak nesnadné otázky, jako jest vid germánských sloves, jest dle mého mínění lépe čerpati z živého jazyka, pro který máme spolehlivý cit, než z mrtvé mluvy rukopisů, našemu jazykovému cítění vzdálené. Ze studia jejího jest jasno, že nelze mluviti o tvarových kategoriích vidových v jazycích germánských jako ve slovanštině, avšak na druhé straně opět nelze bráti v pochybnost, že i v germánštině jest vědomí vidů slovesných vývinuto. Vid na př. anglických sloves jednoduchých i složených jest sice pravidlem neurčitý, ale kontextem nabývají slovesa vidu určitého. Sloveso to know znamená znáti i poznati, chce-li však někdo říci, že poznal pana B. před čtyřmi léty, neřekne jen I knew Mr. B. four years ago, což by znamenalo,,znal jsem p. B. před čtyřmi léty“, nýbrž vyjádří perfektivní význam slovesa příslovcem first:,,I first knew Mr. B. four years ago", srv. Fijn van Draat, The Loss of the Prefix ge- in the Modern English Verb. Engl. Stu dien sv. XXXI. str. 353 n.) Podobně kdo chce vyjádřiti perfektivnost slovesa ve vedlejší větě časové, užije spíše spojky when místo as. Jindy tvoří se perfektiva pomocí opisů s některými slovesy jako come, go, take, I have done (to come and see, to go and stand, I have done writing, to take possession oproti to possess, srv. H. Poutsma, Characters of the English Verb) atd. Zásadní rozdíl mezi vyjadřováním slovesných vidů ve slovanštině a germánštině jest ten, na který mne upozornil prof. V. Mathesius pro angličtinu, totiž že ve slovanských jazycích každé sloveso se vřazuje již samo sebou do určité kategorie vidové, kdežto v angličtině a v jazycích germánských vůbec nabývá sloveso určitého vidu pravidlem teprve ve větě pomocí kontextu neb opisných vazeb. Jen zřídka kdy jest sloveso již svým tvarem vidově předem určeno (srv. angl. to babble, cackle, chatter, flicker; blacken, fatten). Nutno tedy řešiti otázku, jakých prostředků užívají germánské jazyky k vyjádření vidových rozdílů slovesného děje v rozličných periodách svého vývoje a nikoliv, jak činí Streitberg, konstatovati, která slovesa jsou sama o sobě perfektivní neb imperfektivní ve smyslu slovanské mluvnice. Mezi slovesa vidově neurčitá náleží též anglické sloveso to have (sta. habban, got. haban.) Ačkoliv základní posesivní význam jeho ukazuje na původní vid imperfektivní, přece ve všech germánských jazycích shledáváme od nejstarších dob též vid perfektivní. Ve střední a nové angličtině má perfektivní to have množství odstínů, jež anglický slovník Murrayův (pod heslem to have) sice zaznamenává, ale nevšímaje si stránky vidové, neuvádí na společnou příčinu dokonavosti vidu. Jsou to tyto významy (doklady podávám podle své vlastní četby): 1. obdržeti, dostati: And evermore he hadde a sovereyn prys. Canterbury Tales, Prologue v. 6.. Here can non soche be hadde in this conttre. Paston Letters I., 59. And other promys I coude not have of hym. Paston Letters I.; pod I. 83, I. 180, I. 202. Syr, said Merlyn to Arthur, fyghte not with the swerde ye had by myracle. Morte d' Arthur. There was only oranges to be had. Stephenson, Across the Plains str. 16 (Tauchnitzovo vyd.) 2. přijmouti, vzíti si: He pohte to habben Delgan to quene of Denemarke. Layamon's Brut rkp. A v. 4569 (v. 180: Eneas nom Lauine leoflice to wife.) Hafe mine goldne horn, pe al mid golde is ibon. Lay. v. 25.788; srv. též feond hine age! v. 28.423. God ælmihtig haue his milce ofer þ wrecce stede. Chron. 1128. Who had thy maydenhede, Marie? York Plays. It is counsailled me to have a writte to th' eschetor de custodia liberanda, whiche may not be denyed PL. I. 402. Oh, Sir, your father had my Diamonds. Jew of Malta 2, 810. Have a glass of wine and settle down. Little Lord str. 84. (Tauchn. vyd.) 3. zmocniti se; uchopiti (se): Seuerus wende anan to hæbbenne pisne kinedom. Lay. v. 10273. And then the official had the man by the shoulders. Across the Plains str. 29. The E. N. drains one greedily, like a shipwrecked mariner and then has another. Anstey, Voces populi str. 45. (Tauchn. vyd.) 4. zvěděti: I hadde it of the report of Whittocks mede. PL. I., 140. Will you ha' the truth on't. Hamlet, V. 1, 26. 5. nalézti, potkati: There shall you have me. Tw. III., 3, 42. If she is not keen to have me, I won't go. Barrie, What Every Woman knows. 6. býti stižen (nemocí, nehodou a pod.): Of pen ilke sweorde enne swipe hæfde. Lay. v. 7649. The Kyng of Hungerye, which had the descomfyture upon the Turks. PL. I. 425; 358. And therto had I many a stroke er I coude get thens. Reyn. Later on, a man from Kansas had three epileptic fits. Across the Plains str. 60. 7. způsobiti, učiniti: The Kyng... wolde have hym chief and princepall counceller PL. I., 377. 8. přivésti, přinésti, dopraviti, svolati: He by the hond than tok this olde man, And seyde thus, whan he him hadde asyde. Clerkes Tale 246/7. Haue hym hense with hast fra this halle. York Plays str. 328; pod. str. 260. The Erle of Warwyk hath had the folks of Caunterbury and Sandwych before hym. PL. I. 417. Roger att Chirche... brought hym to the town of Walsham ... and fro thens had hym to Romgey. PL. I. 241; pod. I. 114, 135 atd. And therwyth the wulf was had to kychen. Reyn. str. 125. You must have this horse to the smith's. Krüger, Syntax str. 1032. 9. chytiti v řeči, odůvodnění: Who recommended my aunt to invest her money in that speculation, I should like to know? I had him there (Poutsma, Characters of the English Verb str. 14). To have v tomto významu, na nějž jsem ve starším jazyku nenašel dokladů, vyskýtá se jen v hovorové a familiární mluvě (srv. Zachrisson, Engelska Stilarter str. 65). 10. nalézti ranitelné místo: Foul weather didn't know where to have him (Poutsma, Characters of the English Verb str. 14.) 11. podvésti: He was had (hovorové). 12. ztráviti: I have had three weeks at Eastbourne. Krüger, Syntax 1032. Z příkladů shora uvedených je patrno, že některé doklady dokonavého vidu sahají daleko zpět do střední angličtiny. Pokud jde o angličtinu starou, vyskýtá se perfektivní habban vedle mnohem hojnějšího vidu trvacího ve významu dostati, získati, vziti (si), zmocniti se dosti hojně, avšak jen v památkách prosaických. Na př.: ænd sona þæs pe ic his bletsunge hæfde. Beda, Hist. eccl. V.; odôæt he done castel hæfde. Chron. r. 1102; gif se ceorl fere ford, hæbbe sio modor hire bearn and fede. Ll. Thorp. I. Velmi hojná jest v anglosaské prose vazba sige habban zvítěziti (sige niman), na př.: þar gefeht wid Anelaf ond Xpe fultumigende sige hæfde. Chron. r. 937; pod. Beda, Hist. eccl. I. ř. 655. Srv. Ecgbryht sige nam and wæs micel wæl geslægen. Chron. r. 823; r. 837; r. 885. V básnických památkách anglosaských jsem našel pouze jediný doklad této vazby: Hæfde wigsigor Elamitarna ordes wisa, weold wælstowe. Grein-Wülker II. str. 407. Vazba tato jest dosti hojná i ve střední angličtině: Ne I ne axe nat to morwe have victorie Ne renoun in this cas. Chaucer, Knight's T. v. 1381. V anglosaské poesii jest perfektivní vid slovesa habban omezen téměř jen na imperativ, který již svou funkcí nepřipouští snadno vlivu durativního (srv. Poutsma, Characters str. 7) a infinitiv závislý na slovesích willan, ascian, beodan, lætan a pod., vyjadřující přání, rozkaz neb dovolení. Dokladů je hojně, na př.: Hafa nu ond geheald husa selest. Beowulf v. 658. þær we moton... habban þæt ilce leoht G W. II., str. 253. Moyes bebead... eorlas... habban heora hlencan G W. II., str. 456. And pu, Hunferð, læt ealde lafe, wrætlic wægsweord, widcuone man heardecg habban. Beowulf v. 1488. I příklady z prosy anglosaské a nové angličtiny na perfektivní vid slovesa habban po uvedených slovesích jsou ovšem velmi hojné. Zvláště vazba let me have, opisující imperativ, má vždy vid perfektivní. Doklady: Ge woldon habban mede æt fremdra monna cviddunge. Boëthius, de consolatione. He sende to Oswalde pem norðerne kinge leten pene king Oswald habben his riche and his lond. Lay. v. 31.375; Pine sustren sculen habben mi kinelond. Lay. v. 3094; 3182, 3539, 7739, 8221, 9618 atd. Marcelle, myn awne discipill dere, Do vs haue watir here in hast. York Plays v. 234, 39, 219 atd. You shall have it, Sir. Voc. Pop. str. 131; lat pine tunge habben spale! The Owl and the Nightingale v. 258, v. 260. Lat this man haue place. Sir Thopas' Tale. Lete me haue your sone sire Lauayne with me. Morte d'Arthur str. 740. Okolnost, že se perfektivní habban vyskytuje nehledě na imperativ - v básnických památkách anglosaských na rozdíl od prosaických jen po některých slovesích, zdá se nasvědčovati tomu, že se dokonavý vid slovesa habban přenesl odtud do určitých tvarů, čili že sloveso habban nabylo významu dostati, vzíti si, zmocniti se nejprve v infinitivu, závislém na slovesích znamenajících přání, žádost, vůli neb rozkaz a odtud že se rozšířil do tvarů ostatních. Přechod vidu a významu zprostředkovaly též některé spojky časové (jako oddæt), jakož i vazby slovesa s předložkami of, from, æt, + substantivum, označujícím toho, kdo něco poskytuje, na př. Hi nan helpe hæfdon of pe cinge. Chron. r. 1140; hæfde he gewitnesse fram pam eadigan Cudbyrhte. G. W. III., 2, 95 Vid v těchto případech jest neurčitý. Jazyk anglosaských památek básnických representuje nám |